OK, představte si, že něco chcete řešit. Cokoliv. Jasně, nejprve si řeknete, tohle zvládnu, na to přece mám. Když to nevyjde, zkontaktuju kamarády, aby mi poradili. Vše v pořádku. Ale co když nezabere ani to? Kontaktovali byste odborníka? Zdá se mi, že pořád přetrvává ostych z toho se otevírat. Ke zpovědi už chodí málokdo, dobrých přátelů máme obvykle co prstů na jedné ruce a další podpora...nevím. Tak proč se tolik bojíme zajít za terapeutem? Vždyť on ani nepředepisuje léky, ani si nemyslí, že byste nebyli normální!
Myslím, že odpověď se schovává někde v oblasti důvěry. Jako kouč a terapeut si kromě kreativity a různých osvědčených metod a technik individuální konzultace cením nejvíce ochrany informací a podpory důvěry mých klientů v mou mlčenlivost. Je to nejen součástí profesní etiky, ale také neodmyslitelný princip mé práce. Důvěry si velmi vážím a nechci ji zklamat. Neprozrazuji ani to, s kým jednotlivé konzultace vedu, natožtak jména či obsah našeho jednání. Bez takové důvěry a podmínky mlčenlivosti bych to ani dělat nechtěl.
Více o mé práci najdete v mém profilu.